Indický oceán je místem kontrastů. Neuvěřitelná rozmanitost mořského života, nekonečné podmořské louky, pestrobarevné korálové útesy, dechberoucí stvoření, jako jsou trpasličí modré velryby, čelí nejdestruktivnějším rybolovným metodám. Volně unášené dlouhé tenatové sítě – „stěny smrti“ – zakázala OSN před 30 lety. V Indickém oceánu stále běžná věc, stejně jako nelegální rybolov. Obojí je důsledek slabých a nefunkčních organizací, které mají dohlížet na rybolov a nevůli politiků situaci řešit. Dopady jsou drtivé – například populace žraloků v Indickém oceánu se zmenšila za posledních 50 let o 85 %. Většina žraloků je navíc po uříznutí ploutví hozena zpět do moře, kde pomalu hyne.
Saya de Malha Bank je největší podmořská lavice na světě. Leží mezi Mauriciem a Seychelami a je velká asi jako Belgie. Je to také největší mořská louka na světě – mořské louky zachytávají dvakrát více uhlíku, než lesy na pevnině, a tak není divu, že Saya de Malha je největším „lapačem“ uhlíku ve volných mořích. Zároveň je to místo, kam se za potravou a rozmnožováním vydávají ohrožené želvy nebo majestátní plejtváci.
Přestože se světová komunita vědců shodla, že Saya de Malha je z ekologického i biologického hlediska místem s globálním významem, dodnes neexistuje právní mechanismus, který by dokázal toto a jiná stejně důležitá místa v oceánech chránit před chamtivostí a destruktivními praktikami průmyslového rybolovu. Proto potřebujeme silnou Globální oceánskou úmluvu, která by umožnila vytvoření sítě mořských rezervací – tedy oblasti bez ničivého rybolovu a jiných hrozeb pro moře – v mezinárodních vodách.
Greenpeace má ochranu Indického oceánu v hledáčku už desetiletí. Ilegální rybolov, shark finning – uřezávání žraločích ploutví zaživa jen proto, aby se z nich uvařila polévka – ochrana cenných pobřežních ekosystémů, zničených kvůli akvakultuře či dlouhodobě nefunkční organizace na kontrolu rybolovu v oblasti, jako je IOTC – Komise pro lov tuňáků v Indickém oceánu nás znovu a znovu přivádí do místních vod. I letos se loď Greenpeace Arctic Sunrise vydala nejen zmapovat klenoty jako Saya de Malha Bank, ale i hrozby v podobě destruktivních rybolovných metod a ilegálního rybolovu, aby politikům otevřela oči a přispěla k vyhlášení mořských rezervací na volných mořích.
Létající ryba v Indickém oceánu vyfocená během expedice Greenpeace. 
Nechtěný úlovek v severním Indickém oceánu. Při lovu tuňáků končí v sítích nejen žraloci, ale i želvy či delfíni. 
Loď Greenpeace Arctic Sunrise na inspekční plavbě v Indickém oceánu, březen 2021. 
Indický oceán je cílem rybářských lodí z celého světa, včetně čínských lodí, jako je ta na obrázku, která loví olihně. 
Korály v oblasti Saya de Malha Bank. 
Dálkově ovládané podmořské plavidlo, kterým Greenpeace na jaře 2021 prozkoumalo oblast Saya de Malha Bank. 
Vorvaň obrovský se potápí do hlubin u podmořské lavice Saya de Malha Bank. 
Žraločí ploutev je základem donedávna vyhledávané asijské pochoutky – žraločí polévky. Greenpeace usiluje o zákaz odřezávání žraločích ploutví. 
Žralok modrý ulovený španělskými rybáři v Indickém oceánu. Od roku 1970 se zde zmenšila populace žraloků celkově o 84,7 %. 
Poděkování aktivistky Juliany Costy během expedice lodi Arctic Sunrise v Indickém oceánu, jejímž cílem bylo zmapovat nejen mimořádnou rozmanitost života v oceánu, ale i hrozby, kterým Indický oceán čelí.