Antarktida patří nám všem
Jižní ledový oceán, který omývá břehy nehostinné kontinentální Antarktidy, překypuje životem. I sem se ale vydávají bezohledné rybářské flotily, aby zde drancovali místní zdroje. Nejnovějším ekologickým problémem je těžba krilu – drobných korýšů, kteří tvoří základ potravního řetězce pro mnohe místních živočichů včetně velryb a tučńáků. Kril se používá jako krmivo při chovu ryb na farmách či do tabletek s omega-3-mastnými kyselinami, které slouží lidem jako doplněk stravy.
Tučňáci jsou závislí na krilu
S Antarktidou a ostrůvky, které ji obklopují, jsou neodmyslitelně spjatí tučňáci. Žije jich zde osm druhů. Největší zástupci druhu tučňáci císařští žijí spolu s tučňáky kroužkovými na různých místech kontinentu a nenacházejí se nikde jinde. Tučňáci oslí a uzdičkoví se vyskytují téměř výhradně na Antarktickém poloostrově. Další tučňáci – žlutorohý, královský, magellanský a skalní se pak nacházejí na různých subantarktických ostrovech. Tučňáci v mořích neloví jen malé ryby, ale i drobné korýše – kril, především krunýřovku krilovou. Kril je také základní obživou pro místní ryby, tuleně, albatrosy a další mořské ptáky a především velryby, které se do Antarktidy plavou krmit.
Rezervace omezí průmyslový rybolov
V Jižním oceánu již funguje jedna z největších oceánských rezervací v Rossově moři. V roce 2018 usilovala organizace Greenpeace o vytvoření další rezervace ve Weddelově moři, zatím neúspěšně. Poptávka po krilu neustále stoupá a je nutné ochránit jeho zásoby pro místní živočichy. Rybářské lodě ho přitom z oceánu doslova luxují obřími hadicemi, kde tito drobní korýšci neprojdou přes jemné filtry. Bez krilu se přitom potravinový řetězec v Antarktidě úplně zhroutí.
Jak jsme prosadili mezinárodní ochranu Antarktidy
Antarktickou kampaň vedla organizace Greenpeace dlouhé roky, protože hrozilo, že neobydlený kontinent bude devastovat těžba a průmysl. Nový Zéland navrhoval, aby se zde zavedla pravidla podobná ochraně národních parků a organizace Greenpeace si nápad přisvojila. Diskuze o Antarktidě se ale mohli účastnit jen ti, kdo zde měli vědecké základny. Greenpeace se podařilo nemožné – vytvořit stálou vědeckou stanici World Park Base na Rossově ostrově. Po několika letech se v roce 1991 podařilo prosadit, že v Antarktidě je na 50 let zakázaná těžba nerostů a průmyslové aktivity. Později se podařilo vyhlásit i mořskou rezervaci v Rossově moři. Nyní je načase zajistit ochranu Jižnímu ledovému oceánu.
Vědecká stanice Greenpeace fungovala na antarktickém Rossově ostrově několik let. Byla vybavená individuálními ubikacemi, toaletou, radiomístností, laboratoří, hydroponickým skleníkem, společenskou místností, sprchou a větrnou elektrárnou. Přes zimu v ní zůstavali minimálně čtyři lidé s různým zaměřením – vědec, radista, technik a lékař. 
Loď Greenpeace v Antarktidě před více než třemi desítkami let. 
Greenpeace zmapovalo, jak se na kontinentu hromadí odpadky, které nikdo nevyváží a vznikají zde skládky. 
U základen různých států se dříve hromadily i prázdné barely s naftou, která se používala do agregátů k výrobě elektřiny. 
Protesty Greenpeace zabránily nesmyslnému plánu na stavbu velkého letiště vedle francouzské základny, kde se měla skaliska odstřelovat výbušninami v bezprostřední blízkosti hnízdících tučňáků 
Protest proti těžbě krilu v Antarktidě. 
Během expedice v roce 2018 se k mořskému dnu potápěl i slavný španělský herec a držitel Oscara Javier Bardem. 
Unikátní záběry mořského dna v Antarktidě, které přispěly k zavedení ochrany několika oblastí, které organizace Greenpeace zmapovala. 
Tučňák oslí v Antarktidě. 
Člun Greenpeace blokuje japonskou velrybářskou loď v Jižním ledovém oceánu.